Složena z mnoha tváří Možná hledá tu svoji Otázky klade snáři A tu svou se nalézt bojí. - Petr Musílek

Stačí jen zvednout víčka očí namířit vzhůru jejích vhled Od kola štěstí co se točí Vybrat si pravdivý skutečný svět. - Petr Musílek

Čeká kdo vejde do dveří Ne na pohádky nevěří Chybí ji princ i dobrá víla která se někam vytratila. - Petr Musílek

Letních dnů časné tušení Čas spěchající k prameni v kterém se všechno promění v souzvuk a harmonické souznění. - Petr Musílek

Jako by z ledu vystoupila a přitom dál v tom chladu žila který ji modře polévá zatím než přijde obleva. - Petr Musílek

Do zrcadla se nevchází přijímá pouze obrazy V obrazech smíš být pouhý host jen odražená skutečnost. - Petr Musílek

Znám skleníkovou rostlinu Co zaběhla se do stínu Pod sklem je však jen bezvětrno zatím co světla je tam plno. - Petr Musílek

Za kvítky růží ukrytá Je to jen ochranná ulita Až ten květ v šípky dozraje Stane se lékem do čaje. - Petr Musílek

Ledovým královnám sluší říci aby v nich zima uvadla že stačí rozpustit v zřítelnicích zapadlý střípek zrcadla. - Petr Musílek